Královopolský tunel

Královopolský tunel, někdy také nazývaný jako tunel Dobrovského, tvoří dva paralelní dvoupruhové ražené tunely značené jako Královopolský tunel I a II v délce zhruba jeden a čtvrt kilometru. První tunel vede přímo pod stávající komunikací, paralelní druhý, který je o trochu delší, uhýbá cca 60 metrů jižněji.

Oba tunely byly vyprojektovány tak, aby zasáhly co nejméně zastavěnou plochu a měly co nejnižší vliv na obydlenou část. Vzhledem k tomu, že tunel vede místy v hloubce až 20 metrů, splňuje stavba vysoké nároky na technologie, použité materiály i bezpečnostní opatření. Mezi dvěma tunelovými rourami se nachází moderní technologické centrum, v tunelech najdete velké množství bezpečnostních a protipožárních prvků včetně nouzových zálivů, které umožňují řidičům odstavit v případě potřeby vozidlo. Samozřejmostí je i monitorovací systém s dispečinkem.

Zprovoznění strategické části brněnského Velkého městského okruhu výrazně zlepšilo dopravní situaci a urychlilo cestování severní částí Brna. Otevření tunelu udělalo radost nejen řidičům, ale také obyvatelům městské části Brno-Žabovřesky, kteří byli nejvíce vystaveni stavebnímu hluku a prachu. Stavba tunelu se těšila ze strany obyvatel Brna nebývalému zájmu, o čemž svědčí i to, že během dne otevřených dveří, který proběhl na začátku června, si ji přišlo prohlédnout více než sedmnáct tisíc lidí.

Historie tohoto náročného projektu spadá do let 2003-2004, kdy byly vyraženy první průzkumné štoly. Se stavbou se začalo na podzim 2008. Hlavním dodavatelem betonu na stavbu Královopolského tunelu se stala společnost TBG BETONMIX, a.s. Celkově se jednalo o dodávky ve výši cca 190 tisíc kubíků betonu. Veškeré dodávky pro tunely podléhaly zpřísněnému režimu báňských úřadů nejen z pohledu receptur, ale také logistiky, dopravy či bezpečnosti práce. „Dříve, než jsme začali dodávat pro Tunely Dobrovského, museli jsme například všechna vozidla upravit tak, aby byla vybavena samozhášecími zařízeními, či proškolit obsluhu,“ říká Miroslav Smutný. Betony také podléhaly neustálému monitoringu laboratoře Betotechu, který sídlí v betonárně Bosonohy. Její pracovníci se účastnily všech betonáží.

Doprava betonu pro brněnské tunely byla náročná především s ohledem na dostupnost tunelů, jejichž vjezdové portály se nacházejí v centru města. Bylo také třeba projet dalšími budovanými částmi městského okruhu, kde probíhalo několik dopravních omezení. Betonárna měla povinnost dodat beton do 60 minut po objednání. Rychlost a preciznost dodávek byla v případě brněnských tunelů dvojnásob důležitá. Kvůli jílovité zemině se muselo ihned po odtěžení vybudovat provizorní ostění.

Náš přínos této stavbě

• 190 tisíc kubíků betonu

Fotografie: archiv Českomoravského cementu, a.s., a (c) Omega Design.