Českomoravský cement, a.s.

Českomoravský cement, a.s., je největším výrobcem cementu v České republice. Výroba probíhá ve dvou závodech: v Praze Radotíně a v Mokré nedaleko Brna. V Králově Dvoře společnost provozuje balicí linku a expedici baleného a volně loženého cementu.

Profil společnosti

Společnost Českomoravský cement nabízí svým zákazníkům širokou škálu vysoce kvalitních volně ložených a balených cementů s možností použití prakticky ve všech oblastech stavebnictví a poskytuje jim také odborné technické poradenství a logistiku.

Sortiment výrobků tvoří klasické cementy portlandské, struskové, s vápencem, portlandské směsné a vysokopecní. Pro speciální aplikace je určen síranovzdorný cement s nízkým hydratačním teplem nebo portlandský cement pro cementobetonové kryty vozovek. Nabídku produktů doplňuje poskytování nadstandardních služeb v oblasti odborného technického poradenství, zkušebnictví a logistiky. 

Historie

Společnost Českomoravský cement, a.s., je největším výrobcem cementu v České republice. Pod tímto jménem vystupuje na trhu od roku 1998, kdy se sloučily společnosti Cement Bohemia a Cementárny a vápenky Mokrá a vznikl nový právnický subjekt se jménem Českomoravský cement.  Společnost se stala součástí HeidelbergCement Group – předního světového výrobce stavebních materiálů. Kromě dalších závodů se součástí společnosti staly zejména tyto závody:

V následujícím textu je v časové ose popsána historie jednotlivých závodů. Více informací o historii jednotlivých závodů můžete získat také v publikacích vydaných k výročím založení cementáren.

 

Cementárna Mokrá

Rozvoj vápenického a později cementářského průmyslu v brněnském regionu má dlouholetou tradici, neboť předměstí Brna leží na jihu velkého ložiska vápenců. Přímo v okolí Brna bylo vybudováno koncem 19. století několik vápenek. Kruhové pece pod Bílou horou, pod Stránskou skálou v Juliánově a severně od obce Líšeň na Hádech. Šachtové pece byly postaveny v Ochozu pod kopcem Pod Žernávkou, v obci Mokrá Pod Mokerským lesem a na severu u obce Šošůvka.

V roce 1907 byla postavena v Maloměřicích cementárna s rotačními pecemi na výpal slinku mokrým způsobem.

V letech 1961 – 1968 byl vybudován nový závod v Mokré, který vyrábí cement a vápno. Leží asi 15 km východně od Brna a je umístěn v zalesněné krajině mimo zemědělskou oblast.

V letech 1957 – 1959 byla vypracována studie stavby s pěti různými alternativami.

V březnu a květnu 1961 byly předloženy a schváleny zadávací projekty. V květnu 1961 byly zahájeny stavební práce na příjezdových komunikacích do závodu, úprava nádraží v Blažovicích, otvírkové práce v lomu a výstavba akumulačních nádrží v údolí Říčky.

Začátkem roku 1963 byla pro nedostatek investičních prostředků celá stavba zastavena.

V roce 1965 byla stavba zařazena mezi přednostně realizované stavby a byl vytvořen národní podnik s názvem Cementárna Mokrá.

V říjnu 1968 byly uvedeny pecní linky na výpal slínku v cementárně do provozu.

Ve druhém pololetí 1969 byly uvedeny do provozu rotační pece na výpal vápna a mlýny na mletí cementu.

V roce 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky se sídlem v Mokré.

V lednu 1990 byl založen samostatný státní podnik Cementárny a vápenky Mokrá.

V lednu 1991 vznikla akciová společnost Cementárny a vápenky Mokrá.

V prosinci 1991 byla akciová společnost privatizována. Majoritním akcionářem se stala belgická společnost CBR.

Dne 1. 5. 1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá. Závod Mokrá zůstal její součástí. 

V roce 2003 byla výroba vápna v Mokré, včetně všech s ní souvisejících činností, prodána společnosti Carmeuse Czech Republic, s.r.o.

 

Cementárna Radotín

Výroba cementu v Radotíně má již 140 letou tradici.

Dne 14. října 1871 vydalo Okresní hejtmanství na Smíchově stavební povolení pro stavbu Pražské akciové továrny na hydraulický cement v Praze v Radotíně. První budovy nové továrny na výrobu portlandského cementu byly postaveny na místě vrchnostenských vápenných milířů, což je dnes střed Radotína.

V roce 1897 po rekonstrukci továrního zařízení, kdy byly přistavěny dvě moderní šachtové pece, se zde vyrábělo 7 tisíc tun ročně.

V roce 1920 vzniká akciová společnost Spojené pražské továrny na staviva se sídlem v Praze. Radotínská cementárna byla jedním z pobočných závodů.

V roce 1930 mění firma název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva a. s. Dochází k prudkému rozvoji firmy. Po II. světové válce byl Prastav dán pod národní správu.

V roce 1946, na základě §12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice se sídlem v Praze.

V roce 1950 došlo k vytvoření samostatného národního podniku Pragocement se sídlem v Radotíně a k němu byly přičleněny pobočné závody – vápenka Řeporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice. Široký výrobní program zahrnoval cement, vápno, vápenný hydrát, speciální vápenný hydrát Chemikan, suché omítkové směsi, umělý kámen, těžbu mramorových bloků, mozaikových chodníkových kostek, škvárobetonových tvárnic a upraveného vápence pro různé průmyslové účely.

V roce 1959 se začal stavět nový závod v Radotíně. Stále se zvyšující potřeba cementu vedla k rozhodnutí o jeho výstavbě.

V červenci 1961 byl uveden do zkušebního provozu. Ve stejném roce byl změněn název podniku na Radotínské cementárny a vápenice n. p. se sídlem v Radotíně. Ve staré radotínské cementárně byl provoz ukončen v roce 1963.

V roce 1980 vzniká v rámci nového členění koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha, jehož součástí byly cementárna Radotín, cementárna a vápenka Čížkovice a vápenka Loděnice.

V roce 1990 končí centrální řízení oboru, vzniká samostatný státní podnik Pragocement, jehož součástí je závod Radotín a vápenka Loděnice. Ve stejném roce byla zahájena spolupráce s akciovou společností Heidelberger Zement. O rok později vzniká akciová společnost Pragocement.

Dnem 1. 7. 1995 vznikla fúzí akciových společností Pragocement a.s., Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna a.s. nová akciová společnost Cement Bohemia Praha a.s. a cementárna v Radotíně se stala jedním z jejích závodů.

Dnem 1. 5. 1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá.

 

Cementárna Králův Dvůr

Dne 6. listopadu 1889 byla pod názvem Königshofer Patent-Portland und Puzzolan Cement Fabrik založena cementárna v Králově Dvoře jako akciová společnost pro výrobu struskového cementu a také výrobu vápna.

Stavba cementárny pokračovala až do počátku roku 1891 a do plného provozu byla uvedena v květnu 1891.

V roce 1896 byla zahájena výroba struskových cihel. 

V roce 1911 vedla zvyšující se poptávka po cementu k vybudování cementárny na výrobu portlandského cementu s roční výrobní kapacitou 90 000 tun.

V roce 1927 došlo v důsledku prudkého zvýšení spotřeby cementu po 1. světové válce k rozšíření kapacity a k výstavbě na svou dobu nejmodernějšího závodu ve střední Evropě.

V roce 1946, na základě § 12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice.

Po 2. světové válce došlo opět k prudkému zvýšení poptávky po cementu, a proto znárodněný podnik postavil v letech 1948–1951 další výrobní závod.

V roce 1961 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce cementárny a poté byl v roce 1965 odstaven z provozu nejstarší závod pocházející z roku 1911. 

V roce 1978 výroba cementu kulminovala na hodnotě 980 472 tun, což je historicky nejvyšší výroba závodu.

V roce 1980 vznikl sloučením tří podniků koncernový podnik CEVA Beroun složený ze závodů: Králodvorská cementárna, Velkolom Čertovy Schody, Vápenka Velké Hydčice a Berounské eternitové závody. Koncernový podnik Cementárny a vápenky Beroun byl řízen generálním ředitelstvím CEVA Praha.

Dne 26. listopadu 1990 byla ustanovena akciová společnost CEVA Králův Dvůr.

Dne 2. července 1991 byla založena akciová společnost Králodvorská cementárna.

V roce 1992 do Králodvorské cementárny vstoupil německý akcionář - společnost Heidelberger Zement.

V polovině roku 1995 vznikla akciová společnost Cement Bohemia Praha, a to fúzí akciových společností Pragocement, Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna.

Dne 1. května 1998 se akciová společnost Cement Bohemia Praha sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá a vznikla tak nová akciová společnost Českomoravský cement.

V roce 2003 byla v cementárně Králův Dvůr přerušena výroba cementu a dnes je zde v provozu moderní balicí linka a expedice baleného i volně loženého cementu.

Údaje o společnosti

Českomoravský cement, a.s.

Obchodní firma: Českomoravský cement, a.s.
Sídlo: Mokrá 359, 664 04 Mokrá-Horákov
IČO: 26209578
DIČ: CZ26209578
Právní forma: akciová společnost
Adresa pro zasílání faktur: Českomoravský cement, a.s., Beroun 660, 266 01 Beroun
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5528.
Akcionář: HeidelbergCement Central Europe East Holding B.V. 5216PD´s Hertogenbosch, Pettelaarpark 30,  Nizozemské království (100 %).

Společnost Českomoravský cement, a.s., IČO 262 09 578, se sídlem Mokrá 359, 664 04 Mokrá – Horákov, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5528 („Společnost“), jejímž jediným akcionářem je společnost HeidelbergCement Central Europe East Holding B. V., se sídlem 5216PD´s Hertogenbosch, Pettelaarpark 30,  Nizozemské království, zapsaná obchodním registru vedeném Obchodní komorou pro Brabant pod reg. číslem 000018428533, je členem koncernu HeidelbergCement, ve kterém je řídící osobou (tedy i ve vztahu ke Společnosti) společnost HeidelbergCement AG, se sídlem Berliner Strasse 6, 69120 Heidelberg, Germany, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném městským soudem v Heidelbergu pod reg. číslem HRB 82.
Členy uvedeného koncernu jsou další společnosti, na území České republiky mimo jiné i společnost Českomoravský štěrk, a.s., IČO 255 02 247 se sídlem Mokrá 359, PSČ 664 04, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 2389 a Českomoravský beton, a.s., IČO 495 51 272, se sídlem Beroun 660, PSČ 266 01, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7924.

 

Orgány společnosti:

Představenstvo

Ing. Jan Hrozekpředseda
JUDr. Marcela Němcovámístopředseda
Ing. Karel Chudějčlen
 

Dozorčí rada

Andreas Kernpředseda
Klaus Schwindčlen
Ing. Ladislav Damašekčlen
 

Společnost TRANS-SERVIS, spol. s r.o.

TRANS-SERVIS, spol. s r.o. je dceřinou společností firmy Českomoravský cement, a.s. Náplní společnosti je poskytování a zajišťování dopravy produktů k zákazníkům. Kromě cementu zajišťuje společnost také přepravu popílků a dalších sypkých materiálů pro výrobu betonu.

Obchodní firma: TRANS-SERVIS, spol. s r.o.
Sídlo: Králův Dvůr 253, 267 01
IČO: 46353097
DIČ: CZ46353097
Právní forma: společnost s ručením omezeným
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl c, vložka 12356.
Statutární orgán: Jiří Kavala, jednatel
Společníci s vkladem: Českomoravský cement, a.s., 664 04 Mokrá-Horákov, Mokrá 359

Společnost TRANS-SERVIS, spol. s r. o., IČO 463 53 097 se sídlem Králův Dvůr  253, okres Beroun, PSČ 267 01, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 12356 („Společnost“), jejímž jediným společníkem je společnost Českomoravský cement, a.s., IČO 262 09 578, se sídlem Mokrá 359, 664 04 Mokrá – Horákov, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5528, je členem koncernu HeidelbergCement, ve kterém je řídící osobou (tedy i ve vztahu ke Společnosti) společnost HeidelbergCement AG, se sídlem Berliner Strasse 6, 69120 Heidelberg, Germany, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném městským soudem v Heidelbergu pod reg. číslem HRB 82. Členy uvedeného koncernu jsou další společnosti, na území České republiky mimo jiné i společnost Českomoravský beton, a.s., IČO 495 51 272, se sídlem Beroun 660, PSČ 266 01, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7924 a společnost Českomoravský štěrk, a.s., IČO 255 02 247 se sídlem Mokrá 359, PSČ 664 04, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 2389“.

Integrovaný systém managementu

Společnost Českomoravský cement, a.s., v souladu s celkovou podnikatelskou strategií, má zaveden integrovaný systém managementu. Tato integrace zahrnuje certifikaci a údržbu systémů:

  • managementu kvality QMS dle ČSN EN ISO 9001
  • environmentálního managementu EMS dle ČSN EN ISO 14001
  • managementu hospodaření s energií EnMS dle ČSN EN ISO 50001
  • managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci SMS dle ČSN OHSAS 18001 

Systémy managementu se vztahují na těžbu a úpravu vápenců, výrobu a dodávání cementu, vnitropodnikovou dopravu surovin a hotových výrobků.

Kvalita orientovaná na zákazníka

Společnost vyrábí a dodává řadu různých druhů cementu nejvyšší kvality a svým zákazníkům poskytuje profesionální servis v oblasti logistiky a poradenství. Produkty jsou v procesu výroby a expedice podrobovány přísné kontrole kvality v souladu s harmonizovanou evropskou normou EN 197-1. Na všechny cementy uváděné na trh jsou vydány Certifikáty shody, které vydal TZÚS Praha a Prohlášení o shodě.

Ochrana životního prostředí a hospodaření s energiemi

K ochraně životního prostředí přistupuje firma komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. Mezi priority patří rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování sekundární prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby. Dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů. Využíváním alternativních surovin a paliv Českomoravský cement nejen šetří přírodní zdroje, ale zároveň pomáhá ekologicky využívat různé druhy materiálů, které by v mnoha případech končily na skládkách a zatěžovaly životní prostředí. Velká pozornost je v neposlední řadě věnována také dalšímu zlepšování vzhledu a čistoty závodů a tím vytváření lepšího pracovního prostředí, což ocení nejen zaměstnanci, ale i obchodní partneři a hosté, kteří do výrobních závodů přicházejí.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

V souladu s vyhlášenou politikou společnosti je věnována mimořádná péče o zdraví zaměstnanců a o ochranu zdraví při práci. Její principy jsou realizovány v zavedeném systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důraz je kladen na prevenci a seznamování zaměstnanců s riziky na pravidelných školeních. Samozřejmostí je poskytování potřebných ochranných pracovních prostředků, sledování a evidence expozic na rizikových pracovištích.

Certifikáty ke stažení:

ČSN EN ISO 9001 (PDF, 293.76 KB)
ČSN EN ISO 14001 (PDF, 272.74 KB)
ČSN EN ISO 50001 (PDF, 270.42 KB)
ČSN OHSAS 18001 (PDF, 277.56 KB)

Prevence závažné havárie v závodě Mokrá

Vzhledem ke skladovacím kapacitám těžkého topného oleje v cementárně Mokrá je tento provoz zařazen ve skupině A dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Celkové cíle a zásady prevence závažné havárie jsou zformulovány v Politice prevence závažné havárie, která byla zpracována na základě identifikace a vyhodnocení závažnosti zjištěných rizik.

Umístění

Pro více informací klikněte na značku

Ke stažení